Czechlasers.cz
Sloužíme jako informační portál pro všechny, kteří se zajímají o lasery a světlo jako takové. Dětem, studentům a široké veřejnosti zodpovíme veškeré otázky.
Zvolte si obtížnost:
1
2
3
Sekce 1
Uroven1 start
Laserová centra a současná věda
V rámci zvyšování konkurenceschopnosti v regionu východní Evropy došlo ke vzniku několika výzkumných center se zaměřením na laserové apliakce. Mezi dvě tuzemské organizace patří centrum HiLASE a ELI v Dolních Břežanech u Prahy, která spadají pod Fyzikální ústav AVČR. V rámci těchto dvou center se potkávají vědci z více než 10 zemí světa, kteří pracují jak na tematech základního výzkumu, tak na propojení akademické sféry s průmyslovou aplikací. Mezi produkty této spolupráce můžeme zařadit například vývoj nových laserových modulů, studium nových materiálů a struktur, odezvy materiálů na průchozí vysokoenergetické záření koncentrované v krátkých pulsech, hi-tec metody obrábění materiálů, studium interakce povrchů se světlem a mnoho dalšího.
Uroven1 stop
Uroven2 start
Laserová centra a současná věda
V rámci zvyšování konkurenceschopnosti v regionu východní Evropy došlo ke vzniku několika výzkumných center se zaměřením na laserové apliakce. Mezi dvě tuzemské organizace patří centrum HiLASE a ELI v Dolních Břežanech u Prahy, která spadají pod Fyzikální ústav AVČR. V rámci těchto dvou center se potkávají vědci z více než 10 zemí světa, kteří pracují jak na tematech základního výzkumu, tak na propojení akademické sféry s průmyslovou aplikací. Mezi produkty této spolupráce můžeme zařadit například vývoj nových laserových modulů, studium nových materiálů a struktur, odezvy materiálů na průchozí vysokoenergetické záření koncentrované v krátkých pulsech, hi-tec metody obrábění materiálů, studium interakce povrchů se světlem a mnoho dalšího.
Uroven2 stop
Uroven3 start
Laserová centra a současná věda
V rámci zvyšování konkurenceschopnosti v regionu východní Evropy došlo ke vzniku několika výzkumných center se zaměřením na laserové apliakce. Mezi dvě tuzemské organizace patří centrum HiLASE a ELI v Dolních Břežanech u Prahy, která spadají pod Fyzikální ústav AVČR. V rámci těchto dvou center se potkávají vědci z více než 10 zemí světa, kteří pracují jak na tematech základního výzkumu, tak na propojení akademické sféry s průmyslovou aplikací. Mezi produkty této spolupráce můžeme zařadit například vývoj nových laserových modulů, studium nových materiálů a struktur, odezvy materiálů na průchozí vysokoenergetické záření koncentrované v krátkých pulsech, hi-tec metody obrábění materiálů, studium interakce povrchů se světlem a mnoho dalšího.
Zobrazit více
Uroven1 accordion start
Uroven1 accordion stop
Uroven2 accordion start
Uroven2 accordion stop
Uroven3 accordion start
Sekce 2
Uroven1 start
Laser – supernástroj člověka
Již od konce 50. let dvacátého století se vědci snažili docílit produkce koncentrovaného světelného svazku z jednoho zdroje. Princip funkce laserů a stimulované emise fyzikálně popsal Albert Einstein již v roce 1917, avšak s praktickou realizací se muselo počkat až do roku 1960, kdy Theodor Maiman poprvé předvedl funkční prototyp rubínovéh laseru. O tři roky později byl představen první plynový CO2 laser. Laserová fyzika a vědní disciplíny s ní spojené patří k jedněm z nejrozvíjenějších oborů dnešní doby. Mimo jiné hned několik vědců obdrželo za svoji práci Nobelovu ceny, naposledy zrovna v roce 2018.
Uroven1 stop
Uroven2 start
Laser – supernástroj člověka
Již od konce 50. let dvacátého století se vědci snažili docílit produkce koncentrovaného světelného svazku z jednoho zdroje. Princip funkce laserů a stimulované emise fyzikálně popsal Albert Einstein již v roce 1917, avšak s praktickou realizací se muselo počkat až do roku 1960, kdy Theodor Maiman poprvé předvedl funkční prototyp rubínovéh laseru. O tři roky později byl představen první plynový CO2 laser. Laserová fyzika a vědní disciplíny s ní spojené patří k jedněm z nejrozvíjenějších oborů dnešní doby. Mimo jiné hned několik vědců obdrželo za svoji práci Nobelovu ceny, naposledy zrovna v roce 2018.
Uroven2 stop
Uroven3 start
Laser – supernástroj člověka
Již od konce 50. let dvacátého století se vědci snažili docílit produkce koncentrovaného světelného svazku z jednoho zdroje. Princip funkce laserů a stimulované emise fyzikálně popsal Albert Einstein již v roce 1917, avšak s praktickou realizací se muselo počkat až do roku 1960, kdy Theodor Maiman poprvé předvedl funkční prototyp rubínovéh laseru. O tři roky později byl představen první plynový CO2 laser. Laserová fyzika a vědní disciplíny s ní spojené patří k jedněm z nejrozvíjenějších oborů dnešní doby. Mimo jiné hned několik vědců obdrželo za svoji práci Nobelovu ceny, naposledy zrovna v roce 2018.
Sekce 3
Uroven1 start
Současný pohled na povahu světla
Po několika slepých uličkách, kdy se vědci snažili prokázat existenci prostředí, ve kterém se světlo můsí šířit, tzv. Eteru dokázal Maxwell, že světlo má povahu elektromagnetických vln a lze ho zachytit čtyřmi základními maxwellovými rovnicemi. Na tuto práci následně navázala řada dalších vědců, kdy byla prokázána konečná rychlost světla v roce 1905 A. Einstein jako součást speciální teroii relativity , pět let poté, co Max Planck pozoroval kvantové vlastnosti látky. Tím bylo sledováno, že materiál může energii v podobě světla uvolňvat jen v podobě malých kvant nezávisle na tom, z čeho je vyroben.
Uroven1 stop
Uroven2 start
Současný pohled na povahu světla
Po několika slepých uličkách, kdy se vědci snažili prokázat existenci prostředí, ve kterém se světlo můsí šířit, tzv. Eteru dokázal Maxwell, že světlo má povahu elektromagnetických vln a lze ho zachytit čtyřmi základními maxwellovými rovnicemi. Na tuto práci následně navázala řada dalších vědců, kdy byla prokázána konečná rychlost světla v roce 1905 A. Einstein jako součást speciální teroii relativity , pět let poté, co Max Planck pozoroval kvantové vlastnosti látky. Tím bylo sledováno, že materiál může energii v podobě světla uvolňvat jen v podobě malých kvant nezávisle na tom, z čeho je vyroben.
Uroven2 stop
Uroven3 start
Současný pohled na povahu světla
Po několika slepých uličkách, kdy se vědci snažili prokázat existenci prostředí, ve kterém se světlo můsí šířit, tzv. Eteru dokázal Maxwell, že světlo má povahu elektromagnetických vln a lze ho zachytit čtyřmi základními maxwellovými rovnicemi. Na tuto práci následně navázala řada dalších vědců, kdy byla prokázána konečná rychlost světla v roce 1905 A. Einstein jako součást speciální teroii relativity , pět let poté, co Max Planck pozoroval kvantové vlastnosti látky. Tím bylo sledováno, že materiál může energii v podobě světla uvolňvat jen v podobě malých kvant nezávisle na tom, z čeho je vyroben.
